Od dřevěného stetoskopu po fetální monitor


Vždycky mi vrtalo hlavou, jaktože kasaři používali k odposlouchávání kódu zámku nejkvalitnější fonendoskopy, zatímco porodníci jenom dřevěné stetoskopy. Inu, asi ti první měli více peněz! Ale to se v krátké době změní. Na fetální monitor, který dohlíží na závěr těhotenství a samotný porod, potřebujeme vybrat 800 000 Kč. Akce byla zahájena 7. října 2015 a v této chvíli je na ni vybráno 427 725 Kč. Zbývá tedy vybrat 372 275 Kč a my vás moc prosíme: Nechť je ve zbývající částce i váš příspěvek! Díky! Podpořte nás: č.ú.: 257730877/0300, v.s. 538100.

Ing. Kvido Štěpánek


Poslech ozev plodu v děloze byl poprvé popsán v roce 1650 Philipem Legoustem, který je přirovnává ke klapotu mlýna. Jeho objev však zůstal porodníkům celé 18. století neznámý.

První spolehlivé informace o poslechu ozev plodu jsou zveřejněny ženevským lékařem F. Mayorem na schůzi v Ženevě konané 1. 10. 1818. Uchem přiloženým na tělo těhotné ženy uslyšel tlukot srdce plodu.

V roce 1895 se objevila první pomůcka pro poslouchání ozev plodu STETOSKOP – byl to nástroj v principu podobný naslouchátkům pro nedoslýchavé a použil ho poprvé v roce 1819 ve Francii René Laennec. Jeho zavedení do klinické praxe je připisováno francouzskému porodníku Alfredu Pinardovi (1834-1934), po kterém se taky nazýval Pinardova trubka.

Díky tomuto objevu se začíná přistupovat k porodu aktivně se snahou o dobrý stav plodu v průběhu porodu. Do té doby byly zohledňovány jen zájmy matky. Nyní se pozornost porodníka zaměřuje i na plod. Pozorováním byla zjištěna souvislost mezi poklesem frekvence ozev plodu v průběhu porodu a rodícím se postiženým novorozencem.

První fetální elektrokardiogram natočil již v roce 1905 Cremer. V této době se elektroda musela umístit přímo na tělo, většinou na hlavičku plodu. Ale první úplné a k hodnocení stavu plodu použitelné záznamy elektrokardiografické křivky byly zveřejněny až v padesátých letech minulého století. Šedesátá léta minulého století znamenala nástup KARDIOTOKOGRAFIE. Rozvoj elektroniky spolu se zavedením ultrazvukové techniky, umožnily vznik monitorování plodu bez nutnosti zavádět elektrody do přímého kontaktu s plodem.

Dalším mezníkem hodnocení stavu plodu bylo zavedení měření množství kyslíku v krvi plodu během porodu bez nutnosti přímo tuto krev k vyšetření odebírat. Přístroj se nazývá FETÁLNÍ PULZNÍ OXYMETR a dokáže vyhodnotit absorbované světlo o určité vlnové délce a vypočítat procento sycení krve kyslíkem. Tato metoda se začala ve světě používat v průběhu roku 1990.

Nejnovější metodou k odhalení hypoxie - nedostatku kyslíku u plodu je monitorace srdeční frekvence a zároveň elektrokardiogramu (EKG) plodu, kterou umožňuje provádět FETÁLNÍ MONITOR STAN. Principem metody je počítačová analýza EKG plodu zaměřená na analýzu jedné části zachycené EKG křivky – úseku ST, který zobrazuje stav srdečního svalu plodu při nedostatku kyslíku. Indikací k užití ST analýzy je nejasný kardiotokografický záznam nebo stav, kdy je plod nějakým způsobem ohrožen.

Proto jsme se rozhodli náš projekt „Od dřevěného stetoskopu po fetální monitor STAN“ předložit Správní radě Nadačního fondu „S námi je tu lépe!“, která ho vybrala jako jeden z vítězných pro rok 2017.

Velice rád bych poděkoval sponzorům, kteří přispěli a umožnili nám pořídit tento moderní přístroj na porodnické oddělení Orlickoústecké nemocnice, kde pomůže nastávajícím maminkám. Děkujeme Vám!

Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Aleš Jurčík

MUDr. Aleš Jurčík


Dokumenty:


« Zpět na předchozí stránku